Andělské schody 2015 (Ucpaný trysky vs Zapařený písty)

Sportovní a společenská akce pořádaná spolkem vetránistů z Kytína a Chouzavé, přístupná osobám vlastnící motocykl nebo tříkolku vyrobenou do roku 1975. http://www.veteranikytin.cz/…schody-2015/

Tentokrát se k nám přidal spřátelenej gang Ucpaný trysky a dopadlo to následovně:

Pár postřehů ze závodního dne od Olafa Jarmila Matessona:

…no…tak nebudeme si zastírat, že kulturní vložka z předešlého dne se na výkonech (zvlášť některých jedinců) nemálo podepsala…

1. Gang ucpaných trysek v hlavní disciplíně převálcoval zapařený písty…jejich stroje nejedou nejrychlejc ale stabilita se jim (alespoň na trati 1 km) nedá upřít

2. Pekko Vlastnímil Sommerson vlastní raketovej stroj (samá tuningová vychtávka z věhlasných tuningových dílen)…ikdyž většinou zdechne v půlce kopce, v pohodě stihne dotlačit stroj do cíle v nejlepším čase (ikdyž oproti Hradci jsou Anděláky poněkud dětský vrchol)…

3. Ze zapařenejch pístů i ucpanejch trysek se ke konci akce vše slilo v jeden gang uchlastanech karburátorů…

4. Tudy cesta nevede!!!

Zdar všem Krotitelům dechů, Ucpanejm tryskám, Zapařenejm pístům i Uchlastanejm karburátorům….

Pozvánka do kina na Velkou cenu

James Cameron napsal scénář filmu Avatar sice již v roce 1995, ale deset let musel čekat než bude k dispozici technologie, která mu umožní film natočit. Přesto mu ale příprava a natáčení své času trvalo téměř 5 let. Z dnešního pohledu lze s jistotou říci, že muselo jít o procházku růžovou zahradou ve srovnání s přípravou všech dosavadních krotitelských filmů.

Zde totiž technologie schopná zachytit podstatu kozího dechu prostě stále neexistuje a ještě dlouho asi bohužel existovat nebude! Konečně sourozenecká dvojice režisérů Pafky Budaře a Hiroshi Kropiho by o této problematice v rámci příprav svého filmu Velký šéf mohla vyprávět hodiny a hodiny.

Stejně tak film Dechbusters GP (Velká cena) mapující několik ročníků populárních krotitelských závodů se utápí v obdobných problémech, zde tedy převážně technického charakteru (čas, lenost, neschopnost aj.).

„Je to příliš dlouhé, scénář občas balancuje na hraně naivity, ale srdce filmu je pevně na správném místě,“ napsal kritik pravicového The Daily Telegraph po shlednutí nesestříhané verze. „Jděte na něj do největšího a nejhlučnějšího kina, zapomeňte na jeho nedostatky a užijte si to.“

Jelikož premiéra je zatím v nedohlednu, vezměme tedy za vděk alespoň hrubou upoutávkou, která nám představí jednotlivé závodníky a nechá nahlednout úmyslu autorů tzv. pod pokličku.

Největší událost roku 2014 – NÁVRAT KRÁLE

Tato událost má přímou návaznost hned na několik předešlých i budoucích událostí – především na největší událost roku 2008 – kdy byl za nevyjasněných okolností odcizen nekalými živly nejcennější z nejcennějších strojů našeho krotitelského spolku – sám předsednický Pramoped Bohouš (více o Bohoušovi: Jak to všechno začalo). Další takovou událostí byla oslava padesátých narozenin samotného předsedy všech krotitelů (toho času bez stroje) – vzdušného Dušana a třetí takovou související událostí byla snaha Dušanových kamarádíčků o návrat předsedy do čela již dlouho zmateného a dezorientovaného krotitelského roje tím, že mu po dlouhých smutných letech bez Bohouše vyrobí z posháněných dílů jeho věrnou kopii – tato snaha však měla pro všechny nečakané až šokující vyústění, které mnohým potvrdilo, že ne jen to na co si můžeme sáhnout doopravdy existuje…

Pokus o resuscitaci pacienta – aneb Krotitelé žijí ;o)

Milí přátelé ve stroji, Krotitelé dechů,

Z hloubi e-mailové schráně se mi podařilo po pár letech vyhrabat e-mail od pana Kubrtonnena s přístupovými údaji k administraci těchto webových skoromrtvých stránek – a když jsem se podíval na datum posledního příspěvku – 12.6.2012 – od jistého Lofi Tuna Vojtyly (toho času zdolávajícího stezky Nepálských výšin), zmocnil se mého svědomí pocit povinnosti pokusit se alespoň o částečnou resuscitaci tohoto komatózního wéwéwé pacienta.

Tak tedy – lovíc ve svém nepříliš spolehlivém paměťovém médiu, pokusím se alespoň stručně nastínit, co se od posledního inkriminovaného příspěvku od LTV naší skupině přihodilo. Pokusím se navázat přímo na přetrženou přízi výše uvedeného sloupku „ Ceko Moped aneb jak Franz Kafka s kyblíčkem do Krumlau“ – tato akce se opravdu uskutečnila a nebýt poměrně bohatého obrazového materiálu, který v průběhu cesty vznikl, jen obtížně bych v paměti lovil stěžejní témata tohoto výletu – takto však mohu shrnout alespoň ve stručných bodech…